Drobným živočichům, jako jsou například žáby lze vyrobit jednoduchý domeček sloužící jako zimoviště či pouze jako úkryt během aktivních měsíců. Navíc tak lze podpořit žáby v naší zahradě, které se živí bezobratlými, i druhy z řad škůdců. Budeme potřebovat: keramická miska pod květináč, lopatka nebo rýč, listí, větve či mulčovací kůru. Postup: Nejlépe někde v rohu zahrady, v keřích či ve vysoké trávě, poblíž vodních ploch nebo vlhkých stanovišť vykopeme menší jamku.Na dno lze dát trochu hrabanky. Jamku zakryjeme keramickou miskou, tak, aby malá odkrytá část fungovala jako vchod. Celý domeček můžeme přikrýt větvemi, listím či kůrou. Žabí domeček lze také vyrobit z květináče podle tohoto postupu: Budeme potřebovat : květináč, lopatku nebo rýč, listí, větve nebo kůru na přikrytí. Květináč vložíme do mělké jamky. Vnitřek z části vyplníme hlínou, hrabankou, listím... Květináč opět přikryjeme větvemi, hromadou listí, kůrou... I my jsme takovéto úkryty na naší zahradě vyt
článek pro Chotěbořské Echo Ve znamení přírody se neslo sobotní odpoledne na chotěbořském gymnáziu. Právě 12. května vyvrcholily na gymnáziu hned tři projekty. Na návštěvníky čekaly rozsáhlé prezentace, příjemná atmosféra a spousta nových poznatků. Největší událostí bylo slavnostní otevření Geoparku Gymnázia Chotěboř. Zde byl návštěvníkům průvodcem geolog RNDr.Daniel Smutek z Vodních zdrojů Chrudim, který se také spolu se starostkou Eliškou Pavlíkovou, ředitelem gymnázia Mgr. Vladislavem Smejkalem a organizátorkou celé akce Mgr.Evou Jirsovou ujal slavnostního přestřihávání pásky. Samotné ceremonii však předcházely i motivační proslovy těchto osobností,ale zejména prezentace studentů o složité a dlouhé cestě, po které prošli při tvorbě celého areálu. Geopark je zaměřen zejména na lokální horniny a je součástí Národního geoparku Železné hory. Dalším projektem, který byl slavnostně ukončen, byl projekt Chotěbořská zeleň, během kterého studenti mapovali, dokumentovali, fotili,
Kaštanovník setý – jeden ze symbolů CHKO Železné hory Dobrý den, jsme studentky 3. ročníku Gymnázia Chotěboř. Chtěly bychom vás informovat o mapování kaštanovníku setého na území CHKO Železné hory a okolí, které jsme uskutečnily v rámci naší Středoškolské odborné činnosti. Navštivte naše internetové stránky! Celkem se nám podařilo zmapovat 60 kaštanovníků. U každého stromu jsme zaznamenávaly GPS souřadnice. Měřily jsme výšku stromu, obvod kmene a nasazení koruny. Dále jsme posuzovaly zdravotní stav a odhadovaly jejich stáří. Z informací, které jsme během mapování shromáždily, jsme zjistily, že většina ze zmapovaných kaštanovníků se nachází ve velmi dobrém zdravotním stavu. Téměř všechny plodí, a pokud neplodí, jedná se většinou o mladé jedince, kteří ještě plodit nemají. Dále jsme zjistily, že se na tomto území vyskytují různě staré kaštanovníky, a to od sazenic až po téměř 200leté stromy. Většina kaštanovníku se nachází v rozmezí 50 až 100let. Skoro všechny zmapované kaštanovníky poch
Zajímáte se o bonitaci půd? Nebo se raději hrabete v hlíně a zkoumáte edafon? Pravda, to nejsou zrovna obvyklé koníčky. Nicméně když se studenti našeho chotěbořského gymnázia vypravili na ekologickou olympiádu, nebyly pro ně tyto pojmy ničím cizím. Nachystáno toho na ně bylo ještě mnohem více. Sami například kopáním u Sobíňova získávali půdu pro naši půdní sondu. Letošním tématem pro krajské kolo této soutěže totiž byla zvolena právě půda. Ve středu 17. října se dva naše týmy vypravily přes celou Vysočinu, aby se až v Litohoři u Moravských Budějovic utkaly s konkurencí dalších deseti týmů o postup do národního kola. Hned po příjezdu na nás čekalo docela milé překvapení, jelikož jsme po mnohaletých zkušenostech z podobných soutěží už ani nedoufali v dobré zázemí. Ubytovali jsme se v pěkném areálu s dřevěnými chatkami, plně fungujícím sociálním zařízením a permanentní možností schovat se pod střechu. Dlouho jsme se ovšem neradovali, protože již první den nás očekávala velká část
AOPK ČR, Regionální pracoviště Vysočina Spolupráce AOPK ČR s chotěbořským gymnáziem pomáhá přírodě i ekologickému vzdělávání studentů 27. 2. 2024 AOPK ČR dlouhodobě spolupracuje s gymnáziem Chotěboř v rámci ekologické výchovy a osvěty. Například při každoroční exkurzi a přednášce mohou studenti získávat informace o ochraně přírody v rámci přípravy na studentské soutěže, jako jsou například Ekologická olympiáda nebo Biologická olympiáda. Studenti se podílejí v některých lokalitách na jejich managementu, například při vytváření tůní pro podporu populací obojživelníků nebo likvidaci náletových dřevin pro udržení bezlesí. Někteří studenti se dobrovolně mohou zapojit do celostátní soutěže odborných prací studentů českých středních škol pod záštitou Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Studenti přihlašují své práce (v technických oborech se jedná často o výrobky, v ostatních oborech o písemné práce řešící určitý problém) nejprve do školního kola. Nejlepší práce ze školního k
Naše gymnázium má mezi chotěbořskými i vzdálenějším okolím přívlastek „ekologické“. Vždy jsme se snažili ekologickou osvětu v řadách studentstva i spoluobčanů rozšiřovat do všemožným směrů a organizací. Po několika letech oficiálně nezaznamenané, avšak stále precizní práce, jsme se rozhodli naše snažení ukázat najevo ještě více. Vzdělávací sdružení TEREZA přineslo program Ekoškola do Čech v roce 2005, o sedm let později jsme se oficiálně Ekoškolou stali i my. Tím však naše soustavná práce na rozvoji ekologické osvěty, zmírnění dopadů školy na životní prostředí, kompenzaci našich slabých stránek nekončí. V časových úsecích musíme také náš titul obnovovat a obhajovat před odbornou porotou. Tento nelehký a náročný úkol se nám nevyhnul ani letos, kdy jsme se s celým Ekotýmem GCH na schůzkách připravovali na nadcházející audit konající se 20. března 2017, vyplňovali kolonky, tabulky, psali plány činností, ale také seznamovali nové studenty s tímto programem a oprášili znalosti těch starší
Jedním z důležitých prvků přírodní zahrad je hromada kamení, kde potkáme spoustu střevlíků, čmeláků, pestřenek, kutilek, pavouků a samotářských včel, které se zas stávají potravou ještěrek, ježků, rejsků a jiných drobných živočichů. Navíc, takovéto skalky vyhledávají například ještěrky, které se zde sluní. Speciálně pro ještěrky můžeme vytvořit "ještěrčí vrch", kdy na pískovém podkladu nakupíme kameny různých velikostí tak, aby mezi nimi vznikly škvíry. Mezi kameny nasypeme trochu písku nebo jemného štěrku, který drží teplo a rychle odvádí vodu pryč. Na naší přírodní zahradě byla taky takováto hromada kamení zbudována. Před nedávnem zde byly vysázeny netřesky ( Sempervivum ), kterým vyhovují suché podmínky, za účelem zkrášlení poněkud nevzhledné hromady kamení.