Mapování kaštanovníku setého na území CHKO Železné hory a okolí (SOČ)

Kaštanovník setý – jeden ze symbolů CHKO Železné hory

Dobrý den, jsme studentky 3. ročníku Gymnázia Chotěboř. Chtěly bychom vás informovat o mapování kaštanovníku setého na území CHKO Železné hory a okolí, které jsme uskutečnily v rámci naší Středoškolské odborné činnosti. Navštivte naše internetové stránky!

Celkem se nám podařilo zmapovat 60 kaštanovníků. U každého stromu jsme zaznamenávaly GPS souřadnice. Měřily jsme výšku stromu, obvod kmene a nasazení koruny. Dále jsme posuzovaly zdravotní stav a odhadovaly jejich stáří. Z informací, které jsme během mapování shromáždily, jsme zjistily, že většina ze zmapovaných kaštanovníků se nachází ve velmi dobrém zdravotním stavu. Téměř všechny plodí, a pokud neplodí, jedná se většinou o mladé jedince, kteří ještě plodit nemají. Dále jsme zjistily, že se na tomto území vyskytují různě staré kaštanovníky, a to od sazenic až po téměř 200leté stromy. Většina kaštanovníku se nachází v rozmezí 50 až 100let. Skoro všechny zmapované kaštanovníky pochází ze soukromých pozemků, kde je lidé vysazují především pro jejich lahodné plody. Plody se využívají pečené, vařené nebo sušené. Často se z nich dělá mouka a jsou součástí dezertů, omáček, polévek atd. Dalším důvodem vysazovaní je i krásný vzhled těchto stromů.

Nejdříve bychom vás měly více seznámit s kaštanovníkem setým. Při mapování jsme se často setkávaly s tím, že lidé neznají název kaštanovník setý, ale je jim známý spíše pod názvem jedlý kaštan. Měly bychom si také ujasnit, že jírovec maďal není kaštanovník setý. Plody jírovce se také nazývají kaštany, ale na rozdíl od plodů kaštanovníku setého nejsou jedlé. Kaštanovník setý je listnatý opadavý strom, má širokou vejčitou korunu, listy střídavě postavené a krátce řapíkaté a květy jsou přímé nebo pouze málo převislé jehnědy. Je to dlouhověká dřevina, která se může dožívat i několika stovek let.

K čemu se kaštanovník setý využívá?

Dřevo se svou barvou i texturou podobá našemu dubu. Nejlepší kvality dosahuje kaštanovníkové dřevo dříve než dub, a to asi ve stáří 25 až 30 let. Používá se v tesařství, v truhlářství, nábytkářství a také v bednářství. Dřevo je použitelné i pro stavbu lodí a vodních zařízení. Menší odrůdy se používají především jako dekorace. Plody kaštanovníku obsahují zdraví prospěšné látky, které pomáhají čistit játra, mají účinek proti průjmům. Také napomáhají potlačit stavy úzkosti a pomáhají předcházet problémům s pamětí. V kosmetice se z kaštanovníku využívají různé výtažky, které jsou součástí mastí, krémů a pleťových vod.  Jedná se také o významnou včelařskou rostlinu. 

V budoucnu, v souvislosti s klimatickou změnou, by mohlo dojít k tomu, že kaštanovník setý se může uplatnit tam, kde dnes přirozeně roste náš dub a nepůvodní jírovec maďal.

Anna Lefflerová a Monika Válková, 3. A Gymnázia Chotěboř

https://storymaps.arcgis.com/stories/bb1ee4ed3be64850a2eba3d36acaf625


Populární příspěvky z tohoto blogu

Vyrobte si domeček pro žáby

Hromada kamení

PROJEKT BASECAMP

Víkend otevřených zahrad na Gymnáziu Chotěboř

Zlatý list – pro studenty chotěbořského gymnázia letos v kraji dokonce „dvakrát zlatý“!