Projekt ENERSOL 2016

      ENERSOL je vzdělávací projekt, který podporuje vzdělávání o obnovitelných zdrojích energie, úsporách energií a snižování emisí v dopravě a jeho cílem je zvýšení teoretických znalostí, ale i praktických dovedností studentů v těchto oblastech. Projekt ENERSOL se skládá ze tří částí - ENERSOL a praxe, ENERSOL a inovace a ENERSOL a popularizace. V letošním roce se do tohoto projektu zapojily i tři skupinky studentů z chotěbořského gymnázia.

     V části ENERSOL a praxe žáci spolupracují s odborníky z daného oboru. Studenti kvinty, Anna Boháčová, Aneta Málková, Radim Jirsa a Josef Sabol, se věnovali tématu „Využití užitkové vody při splachování“. Práce měla potvrdit reálnou návratnost investic do vybudování zařízení na využití studniční vody, která se nachází přímo pod nejstarší budovou gymnázia. Tato voda by měla být využívána na splachování toalet v prvním a druhém patře této budovy. Původní myšlenka byla využívat studniční vodu i v umyvadlech na sociálních zařízeních, ale tuto možnost hygienická stanice zamítla. Přestože by se muselo vybudovat oddělené vedení pouze pro toalety, investice do této úpravy by se brzy vrátily v podobě úspor za vodu. Nelze přehlédnout ani významný ekologický přínos tohoto projektu pro naši Ekoškolu.

    V kategorii ENERSOL a inovace studenti zpracovávají projekty ze získaných informací o trendech v technologiích OZE, používaných materiálech, opatření v prosazování úspor, resp. přijímaných technických opatření snižujících zatížení emisemi. V této části se Ondřej Bělovský ze septimy věnoval tématu „Supravodivost“, která zkoumá elektrické a magnetické vlastnosti látek pří nízkých teplotách. Zabýval se možností jejího využití, které je hodně široké a to od vedení proudu, přes její využití v dopravě, až po zbrojní průmysl.

    V kategorii ENERSOL a popularizace jde hlavně o zviditelnění a propagaci tohoto projektu. Studenti Jan Venc, Simona Uchytilová a Hana Turková vytvořili film „Na baterky“. Film ukazuje populární formou rozvoj elektrického pohonu zejména v letectví v posledních několika letech. Nastiňuje způsob, jakým by se v budoucnosti mohla letecká doprava zbavit závislosti na fosilních palivech a jak by se daly významně snížit emise i hluk v tomto
segmentu dopravy. Film dále ukazuje, že český letecký průmysl je v tomto oboru velmi vyspělý a jeho výrobky jsou zcela srovnatelné se světem.

   Projekt ENERSOL je vskutku skvělá zkušenost – kdo se zúčastnil, neprohloupil. Naším cílem je postup do krajského kola ENERSOLU, které se bude konat 19.2.2016. Držte nám palce, ať se nám zadaří!

 Anna Boháčová a Aneta Málková z kvinty

Ukončení projektu „Voda živá“

     




    Na pět měsíců se tok Barovka na území CHKO Železné hory stal předmětem bádání skupinky studentů Gymnázia Chotěboř. V lednu tento výzkum skončil a projektový tým se rozhodl poskytnout své poznatky veřejnosti a Vy se s nimi dnes můžete seznámit.
Pramen Barovky se nachází mezi obcemi Chloumek, Křemenice a Barovice v zalesněném údolí Železných hor a po celé své délce teče územím CHKO Železné hory. Barovka je pravobřežním přítokem řeky Doubravy, do které se vlévá u obce Libice nad Doubravou na ř. km. 61, 300. V číselných údajích činí plocha povodí 10,5 km2 a délka toku 6,1 km. 

    Povodí tvoří z 1/3 lesní porosty, lesnatost je 32%. Zbývající část jsou zemědělské pozemky (louky, pole, pastviny). Trvalý vegetační kryt tak tvoří 96% plochy povodí.Z geologického hlediska leží celé povodí v kvartéru Českého masivu. Podloží lokality je tvořeno nivními sedimenty (sediment nezpevněný - hlína, písek, štěrk).

   Co se týče monitorování jakosti vody, správce toku, společnost Lesy ČR, s.p., informoval, že zde žádné monitorování neprobíhá. Na dobrou kvalitu vody však ukazovalo mnoho aspektů. Nenacházejí se zde žádné velké průmyslové podniky, které by svojí aktivitou ohrožovaly kvalitu vody, co se týče osídlení, zde již vliv patrný je. V místních částech Libice nad Doubravou – Barovicích, Chloumku a Lhůtě odpadní voda odtéká po předčištění v biologických septicích právě do našeho toku.

    My jsme zde provedli odlov bentosu, tj. živočichů, kteří žijí na dně a svojí přítomností či nepřítomností často prozrazují kvalitu vody. Byli zde nalezeni blešivci, pijavice, ploché nymfy jepic, larvy chrostíků a několika vodních brouků. Po sečtení dle klíče se hodnota ustálila na čísle 6,2, což odpovídá čistějšímu prostředí. Tok si vedl dobře i z pohledu měření pH, které zde probíhalo v rozsahu 5 – 7 dnů ve stejný čas, aby výsledky byly porovnatelné. Hodnota pH ukazovala neměnnou hodnotu sedm. Kolísání teploty vody bylo velmi pozvolné vzhledem k výkyvům teploty ovzduší.

   Tok nebyl ušetřen ani přímého zásahu člověka. V minulosti byl od soutoku s Doubravou k mostu silnice II/344 spojující Chotěboř a Horní Bradlo nevhodně technicky upraven, kdy bylo jeho koryto narovnáno, břehy zpevněny dlažbou z lomeného kamene a zkapacitněn průtok. Příčný objekt, který se nacházel u soutoku s Doubravou, znemožňoval migraci živočišných druhů do Barovky. Před dvěma lety zde proběhla revitalizace, nové korytokopíruje trasu meandrujícího toku z historických katastrálních map, vznikly dvě tůně a vysázeno bylo 681 keřů a 149 stromů. Správa CHKO Železné hory společně s Univerzitou Karlovou zde provádí biologický průzkum. Nalezen byl rak říční, vranka obecná, nebo pstruh potoční.

   Závěrečná zpráva je dostupná k přečtení na internetových stránkách Ekoklubu Gymnázia Chotěboř (http://ekoklubgch.blogspot.cz/) v sekci dokumenty.

Lubomír Molák, člen projektového týmu